Hlavní hrdinka Lenka prochází s přívětivým humorem obdobím strachu a bolesti, stesku i přátelství. V nemocničním pokoji, závislá na druhých, poznává nejen obětavost, ale také aroganci. Provokativně studuje duševní kvality zdravotního personálu i svých spolupacientů a mezitím nostalgicky vzpomíná na domov, svého manžela Dušana a dceru Katku.
Autorka nahlíží na svět prostřednictvím Lenky z několika úhlů: zatímco jej nepřímo kritizuje, dokáže se nad ním i upřímně zasmát. Především však vyzdvihuje důležitost drobných všedností, které minutu po minutě naplňují naše dny, a také nutnost přátelské vlídnosti a jemnocitu, jež naplňují naše duše.
