Známý ostravský spisovatel a dramatik Miroslav Stoniš vydal více než dvacet románů, napsal sedm divadelních her, jež uváděla mnohá česká divadla, je též autorem rozhlasových i televizních her a napsal také televizní seriál Nanebevstoupení L L podle románu Oty Filipa. Nyní Stoniš přichází s novou formou traktace historických mýtů a bájí, osobitým propojením reality, času a imaginace. Příběhy ozvláštňuje a lyrizuje láskou, ale i ironií a sebeironií. Na všechno ovšem nahlíží prizmatem současného člověka, který někdy dokonce do starých bájí aktivně vstupuje. V podobném duchu už byl koncipován také jeho známý román Paterek a pastýřka laní, oceněný Literární cenou Knižního klubu.
V roce 2014 vyšel v nakladatelství En Face Stonišův kratochvilný román Rothschildovo šampaňské, a nyní po roce autor nabízí čtenářům svůj románový triptych Nad propastmi lásky a zrady, v němž mnohdy s posměchem, ale někdy i s pochopením, strhává ctnostný šat z historických osobností. Všechny tři romány triptychu spojuje především stejný vztah k těmto po staletí vyprávěným mýtům – totiž autorova cílevědomá snaha nazírat na tyto příběhy z dnešního pohledu: jak by se asi odehrály, pokud by jejich aktéři byli našimi současníky. To, že hrdinové jednají podle dnešních zvyklostí, příběhy neuvěřitelně aktualizuje a staví nás před zrcadlo historické pravdy s?nadreálnou perspektivou. Čtivost, akce, ironie a humor – to jsou nejpodstatnější atributy této Stonišovy tvorby rozvíjející jeho zásadní téma – láskou modifikovaný vztah muže a ženy.
Devatero modliteb k Pallas Athéně přináší zcela netradičně převyprávěný klasický příběh o Ikarovi a osvětluje okolnosti, proč v paměti lidstva nefiguruje velký vynálezce Daidalos, ale floutek a sukničkář Ikaros a co v příběhu sehrála krásná krétská princezna Ariadna.
Krásná nevěrnice Noéma je pohledem na starověké reálie očima dnešního člověka, oceňujícího a radujícího se z?lásky i darů přírody, v kontrastu s biblickým imperativem hříchu a trestu tak, jak je tradován.
Snad ani nelze uvést všechna díla, která se problematice trojské války věnovala; povětšinou rozebírala věrohodnost motivů této války či podíl mýtů k historické realitě. Stoniš jako první přináší naprosto nečekaná odhalení o „skutečných motivech a pravé tváři“ antikou oslavovaného hrdiny Odyssea, ale především až neuvěřitelné a objevné skutečnosti o básníkovi, tedy v duchu tohoto vyprávění Zpěvném ptáku Homérovi samotném.
To vše s ironií, humorem i lyrickým kouzlem Stonišovi vlastním. Ne s neúctou k literárním zvyklostem a tradicím, nýbrž s jejich zásadní inovací.
