Kniha mladé Čečenky začíná a končí plesem. Mezi těmito dvěma plesy je dvanáct let násilí, během nichž se život Milany převrátil naruby, když jí asociace nabídla studium v Paříži.
Tato zázračná životní dráha je zaznamenána v Tanci na troskách, který je zároveň osobním i válečným deníkem, kde defiluje nedávná historie této zraněné země. Milana popisuje spěšný odchod z malé vesnice těsně před příjezdem ruských tanků, život ve sklepeních v Grozném, touhu studovat i v ohrožení života, útěky do Ingušska během bombardování, meziválečnou euforii, „čistky“ a „filtrační tábory“, nečekaný odlet do Paříže, objevování Západu, návrat do Čečenska...
