Kniha El Negro byla inspirována autorovým zážitkem z roku 1983, kdy se jako student během prázdninového putování náhodou setkal v muzeu provinčního španělského městečka Banyoles s vycpaným černochem, zvaným prostě El Negro – Černoch. Pro Franka Westermana, studujícího tropické zemědělství se zaměřením na pomoc rozvojovým zemím, se stala tato místní kuriozita, jejíž vybledající kůži natírá konzervátor muzea čas od času krémem na boty, zdrojem řady palčivých otázek, ale i jakýmsi symbolem odcizení evropské civilizace a ostatního světa. Píše o tom: „Vlastně jsem se o něm chtěl dozvědět úplně všechno. Kdo byl. Ale také: kdo ho vycpal, s jakým úmyslem? Kdo ho dopravil do Evropy, prodal, vystavil v muzeích? Představovali ho jako vzorek primitivního člověka? Jak se během doby změnil pohled, jakým na něj nazírali? … Jednou v noci jsem si uvědomil, že chci také vědět, co vypovídá El Negro o nás, dnes.“
