Hemžil se jimi celý středověk. Přepadávali u cest a vraždili kupce i pocestné, aby se dostali i k malé kořisti, za tichých nocí se plížili do lidských příbytků a vůbec nedbali na to, že jim v případě prozrazení hrozí kruté tresty. O jejich proradných skutcích se píše v černých neboli smolných knihách českého a moravského hrdelního soudnictví, také v kronikách a v dalších písemných dokumentech. Mezi lapky a zloději, loupežníky, pytláky, všelijakými poberty a chmatáky byli také loupeživí rytíři, neboť hříšné a darebné skutky se nevyhýbaly ani šlechtických kruhům. Kniha popisuje osudy a často kruté konce mnohých postav českého pozdního středověku. Připomenuty jsou i úsměvné pověry, které měly poberty ochránit před dopadením, uvedeny jsou také ukázky ze soudních protokolů i popisy přísných exekucí.
