Byl typickým příkladem asimilovaného žida, který vyrostl na českém venkově, a v dospělém věku se aktivně podílel na spolkové a osvětové činnosti. Když se roku 1945 v sedmdesáti letech vrátil z Terezína, bez manželky, dětí a vnoučat, napsal v dopise: -Jsem teprve druhý týden doma a hledám zapomenutí v práci...- A této práci pro druhé se věnoval ještě po dlouhých dvacet let.