Švábenicové, erbu čtyř rozletitých střel, sehráli významnou roli v dějinách českých zemí zejména ve 13. století, kdy se dostávali do nejvyšších pater českomoravské nobility a v okolí přemyslovských panovníků zastávali nejrůznější úřady. Odměnou získali majetky na střední a severní Moravě, zejména se však proslavili intenzivní kolonizací severovýchodních Čech, kde se rozhodující měrou podíleli na osídlení Trutnovska. Ve 14. století se rodu přestalo dařit a ztratil většinu majetků. Původní panský rod živořil na drobných statcích a v první polovině 15. století vyhynul. Již na konci 14. století se na Moravě objevili -nepraví- Švábenicové, kteří začali koncem 15. století používat znak původních Švábeniců. Kniha je sleduje až do jejich fyzického konce na počátku 18. století.
