Je možné nosit na tváři důkaz přináležitosti v podobě ošklivé, rozšklebené jizvy? Lze se ukrývat za jizvu, kterou jsme dosud schovávali? Je možné milovat něco, co nás hyzdí? Knihu Ivy Pekárkové, zhuštěný příběh devatenáctileté Boženy, odehrávající se na třech kontinentech, lze číst jako napínavý thriller, jako detektivní román, jako mistrný průřez newyorskou společností druhé poloviny devadesátých let, anebo jako syrový, místy až drsný portrét zraněné a zranitelné lidské duše, která se přese všecko nevzdává. Neobvyklý námět a jazyk románu i humor hned v několika odstínech temné barvy nás často nechává na pochybách, zda čteme komiks, anebo antickou tragédii. Příběh tak spletitý a mnohotvárný, že je skoro nemožné, aby se přihodil jedinému člověku, nenápadně a přes jazykovou otevřenost trochu nesměle v sobě nese velké životní pravdy.
