Významný český předúnorový a posléze exilový politolog a publicista Zdenek Slouka zaujal české čtenáře v posledních dvaceti letech podnětnými články, zejména v Literárních novinách. Poté vydal v nakladatelství Academia rozsáhlé paměti s názvem Jdi po skryté stopě, oceněn byl Cenou Ferdinanda Peroutky. Jeho kniha povídek s názvem Útěky nepřináší texty jednotlivé, ale prózy, které se vzájemně doplňují tak, aby vytvořily prokomponovaný celek. Slouka na konkrétních osudech dvanácti mužů vydává svědectví o českém dějinném údělu ve dvacátém století. Čtenář je postupně vtahován do Sloukova jazyka, který je svou úsporností velmi sympatický - autor váží každé slovo a říká přesně jen to, co je říci třeba. Děj povídek se odehrává z počátku v Čechách, později na mnoha různých místech světa. Slouka jako by chtěl říci: Češi v oné tragické dějinné době žili všude po světě, ale jejich osudy, tak roztodivné, navzájem se neprotínající a odloučené, tvořily dohromady cosi společného. A právě to je zachyceno v této knize, čerpající z mimořádně bohaté autorovy životní zkušenosti
