Dramatická, povzbudivá a svým způsobem objevná prvotina Barbory Kindlové.
,,Letěla jsem švihem do nirvány, pak jsem padala do hrobu. Rvala jsem se a rvu se dál, tiším mánie, vyklízím z mozku zubatou. V hodinových cyklech pláču a směju se...
Tady to pro mě začalo. Všechno je jen popsaná realita, žádné mrhání časem a slovy, žádný umíráček. Pouze svědectví o tom, co všechno se událo v jedné psychiatrické léčebně, co tomu předcházelo a co poté následovalo.-
