Publikace se věnuje podrobnému vysvětlení a praktické aplikaci institutu započtení, který náleží mezi nejčastější způsoby zániku závazků jinak než splněním. Jeho právní úprava nepodléhá častým změnám a v oboru soukromého práva vy¬niká značnou mírou neměnnosti. Právní úpravu zániku soukromoprávních závazků započtením najdete v současné době v § 580 a § 581 občanského zákoníku. Na ně navazují ně¬která ustanovení o započtení pohledávek v § 358 až § 364 obchodního zákoníku a pravidla o započtení proti pohledávkám na výživné podle § 97 odst. 3 zákona o rodině.
Po rekodifikaci pracovního práva je započtení přípustné i v pracovně¬právních vztazích, přitom se použije právní úprava započtení podle občanského zákoníku. Zvláštní pozornost pak zaslouží vztah právní úpravy zániku závazků započtením v obchodních závazkových vztazích a obecné právní úpravy započ¬tení podle občanského zákoníku. Jde především o otázku, zda se mohou zvláštní pravidla vyslovená právní úpravou započtení podle obchodního zákoníku použít i tam, kde se započítává pohledávka, která je obsahem obchodního závazkového vztahu, proti pohledávce, která se řídí pouze občanským zákoníkem, nebo zda se použijí jen v případech, kdy všechny pohledávky, které mají započtením zanik¬nout, spadají do věcné působnosti obchodního zákoníku.
V knize najdete i podrobné vysvětlení právní úpravy zániku závazků započtením v novém občanském zákoníku, a to i s přihlédnutím k rozdílům oproti právní úpravě stávající.
Monografie věnovaná započtení závazků je určena především advokátům a všem právníkům ve firmách, kteří se zabývají touto problematikou v praxi. Posloužit může i právním teoretikům a vysokoškolským studentům při studiu tohoto právního institutu.
