I v druhé části diptichu Ztroskotání je opět hlavním dějovým prostorem Moldávie, její nedávná společensko-politická a kulturní atmosféra. V Obci spisovatelů se stále dějí -divné- věci. Případy podivných krádeží a úmrtí v organizaci, kde by člověk nečekal problémy kriminálního charakteru, se množí. Policie je však liknavá, kvalitní kriminalisté jsou z případu odvoláváni a vyšetřováním je formálně pověřen nezkušený stážista, od kterého se žádné výsledky neočekávají. Jenže pro toho je objasnění případu věcí osobní cti. Ovšem ve chvíli, kdy se mu podaří najít průkazné stopy, je odvolán i on a přeřazen na jiné místo. Přesto pátrá dál, ale už na vlastní pěst. I přes značné překážky se mu sice podaří celou síť rozkrýt a zjistit, že chapadla chobotnice sahají až k politickým špičkám, ale v jeho silách není něco s tím udělat. Čtenáři se tím alespoň připomene, kdo v téhle ztracené části Evropy, vzdálené od nás jen pár set kilometrů, dál tahá za nitky.
