Historie Nedobylů a Bornů pozbývá ve čtvrtém dílu již nadobro charakteru gründerství, který dodával zakladatelům obou rodů určité sociální opodstatnění. Ke slovu se dostává druhá generace, která nepoznala tvrdé životní podmínky svých otců, nesdílí ani jejich ideály a jen lehkomyslně tyje z ovoce jejich práce. Osou tohoto románu je příběh Nedobylovy vdovy a jejích dospívajících dětí – rodiny důsledně nevšímavé ke světu národnostních a sociálních třenic, jimiž je zmítána rakousko-uherská monarchie v 90. letech a v prvním desetiletí dvacátého věku. Blahobytný rodinný poklid naruší nešťastný konec prvorozeného Metoděje, jenž se shlukem náhod stává jednou z obětí omladinářského procesu. Ani z druhého syna, do jehož osudu je promítnut vzrušující životopis Emy Destinnové, ani z mladších dvou chlapců a dcery nepodaří se matce vypěstovat osobnosti, jak si byla po smrti svého přízemního a praktického manžela předsevzala. Rovněž Jan Born, gründerský vrstevník starého Nedobyla, nenachází u svých dědiců vlastnosti nezbytné k úspěšnému obchodnímu podnikání. Důstojně stárnoucí Hana Bornová a veselá Nedobylova vdova stmelují své rody rozumovými sňatky dětí, přejímajíce přitom bezděky donucovací metody vlastních rodičů, proti nimž kdysi zoufale hájily právo na svobodnou volbu životního partnera.
