Jaké bylo narodit se a žít v nesvobodné společnosti? Jaké to je, když se mladý muž, skoro dítě, ocitne v pavučině moci s jejími svody i ukrutnostmi? Jak pozná, kde jsou hranice jeho možností vzdorovat zlu, anebo kdy a proč se přizpůsobí, splyne a stane se součástí systému? Pozná, kde končí pasivní rezistence vůči režimu a kde začíná posluhování? Čemu všemu bude muset čelit? Co všechno proti němu totalitní moc použije?
Na tyto otázky hledá Jiří Bigas odpověď ve své nové knize.
Útisk představuje institucionalizované zlo a zlo v lidech, v každém člověku. Někdy začíná lhostejností, někdy strachem o sebe, ale vždycky končí zločinem. Útisk je podobenstvím totality, moci a bezmoci, je alegorií úřadů té doby, stranických sekretariátů, včetně toho nejmocnějšího, tajných policejních složek, zvláštních oddělení a cenzury. Je to příběh mladého muže postrkovaného významnými i bezvýznamnými událostmi od ničeho k ničemu až do hořkého ale možná aspoň na čas vítězného konce.
Pro mladé lidi může být tento román nahlédnutím do sice nedávné, ale téměř neznámé minulosti jejich rodičů a prarodičů. Těm, kteří dobu nesvobody prožili, možná připomene hodnotu svobody, za kterou se nedá nic koupit, kterou je ale možné vyměnit na lákavé sliby života jako v pohádce.
V pohádkách dobro zvítězí. Tohle ale není pohádka.
