Odborná práce Martina Musíllka vychází z podrobného průzkumu nejstarších dochovaných knih Starého Města pražského. Autor se zde snaží poskytnout co nejširší obrázek o societě Starého Města po polovině 14. století, kdy dochází k ústupu starých radních rodů ve správě města na úkor nově nastupujících a bohatnoucích zástupců řemesel.
Jeho studie sleduje jak momenty sociálního vzestupu a pádu, tak vztahy mezi jednotlivými skupinami (patron x klient), řeší, do jaké míry o sociálním statusu promlouvá „dobrá adresa“, jak drahé bylo bydlení na Starém Městě, jak se proměňovala společenská a národnostní skladba (přistěhovalectví, odchod z města či nobilitace). Dochází k zásadnímu zjištění, že na rozdíl od bohatých a centrálních měst západní Evropy, kde byla sociální prostupnost velmi úzká a kde se u moci držela skupina tradičního patriciátu, bylo Staré Město otevřeným a proměnlivým společenstvím, které umožňovalo sociální mobilitu.
Kniha je doplněna přehlodovými tabulkami, černobílými i barevnými ilustracemi, mapami a grafy.
