Malíř Johann Georg de Hamilton proslul zejména bravurními olejomalbami s loveckými náměty a dokonale přesnými portréty koní a psů. Od samého počátku 18. století maloval pro knížecí dům Liechtensteinů. Působil převážně ve Vídni a od roku 1705 na jihočeských zámcích Hluboká, Ohrada a Třeboň, kde pracoval pro Adama Františka ze Schwarzenbergu. V posledních dvou desetiletích života získal pozici kabinetního malíře na dvoře císaře Karla VI. Svá díla dodával i dalším mocným aristokratům vrcholně barokních časů, například Serényiům či Althanům. Byl animalistou v duchu odkazu vlámských malířů 17. století, mrtvá i živá zvířata maloval co nejpřesněji – tak, jak je viděl. Dodnes žasneme, jak věrně dokázal zachytit světlo, které dopadalo do jejich srsti či peří a odráželo se v jejich očích. Své umění věnoval i lidem, kteří se v blízkosti těchto ušlechtilých tvorů pohybovali, od jejich hrdých majitelů, přes přední dvorské služebníky – až po pikéry, trubače, náhončí, vodiče psů či sokolníky. Z hlediska každodenních dějin jsou pozoruhodné i detailně zpracované oděvy či součásti jezdeckého a loveckého vybavení. Rozsáhlá, bohatě fotograficky vybavená monografie vsazuje tvorbu tohoto malíře do širších evropských souvislostí i do kontextu děl jeho otce a bratrů, podrobně si všímá Hamiltonových kontaktů s objednavateli, přináší reprodukce mnoha jeho děl uchovávaných v tuzemských i zahraničních sbírkách a zahrnuje i katalog 79 jeho obrazů, jež jsou součástí sbírek českých a moravských zámků ve správě Národního památkového ústavu.
