Knížka přináší přepis duchovních promluv nad Božím slovem, které zaznívaly v jednom pařížském kostele při pravidelných večerech modliteb za trpící a nemocné. Tehdy Boží slovo vneslo světlo a útěchu do srdcí mnohých přítomných, někteří prožili i fyzické uzdravení nebo uzdravení vzpomínek. Ale slovo evangelia je stále živé, má moc prozářit i naše temnoty. Můžeme z něj čerpat světlo a posilu i do našich obtížných situací – je ale třeba se mu otevřít, nechat je na sebe působit. Boží slovo osvěcuje, utěšuje, uzdravuje, dodává odvahu, a vlévá pokoj i novou chuť do života. Dá člověku vnímat hlas Boha samého, jenž mluví o důvěře a naději i v lidsky beznadějných situacích.
