Publikace přináší překlad nejvýznamnějšího staročínského traktátu k teorii krajinomalby (spolu se zrcadlovým čínským originálem) a podrobný rozbor tohoto teoretického spisu, doplněný barevnou obrazovou přílohou.
Severosungský malíř Kuo Si se do historie zapsal především svými nástěnnými malbami, paravány a svitky s krajinnými motivy. Zanechal nám i záznam svých názorů na malířskou tvorbu, text Vznešené hodnoty lesů a potoků, který po jeho smrti redigoval a vydal syn Kuo S’. Kuo Si byl malířem samoukem, rád se toulal po lesích a horách, kde studoval různé podoby krajinných scenérií, které se pak staly náměty jeho obrazů. Časem se proslavil tak, že byl pozván do císařského paláce a stal se nejoblíbenějším malířem sungského císaře Šen-cunga.
Snad ještě větší dopad na malířskou tvorbu následujících období měl Kuo Siho traktát Vznešené hodnoty lesů a potoků. V něm se vyjadřuje k filosofickým a estetickým východiskům malířské tvorby, stejně jako k technickým problémům spojeným se zobrazováním krajiny. Tu chápe jako místo, kam vzdělaný člověk uniká ze světa společenských pravidel a závazků a hledá tam odpočinek a vnitřní naplnění. Malbu krajiny pak vidí jako důležitý prostředek ke sblížení člověka se skutečnou krajinou, a to jak v duchovní rovině, neboť zvládnutí umění krajinomalby předpokládá důkladné poznání a pochopení fungování přírodních procesů, tak fyzicky v době, kdy se malíř z nějakého důvodu nemůže vydávat do přírody samotné. Mnohá z těchto ponaučení zůstávají živá po celou dobu dalšího vývoje čínského malířství a dodnes patří k základním pravidlům, která si musí každý student čínské krajinomalby osvojit.
Michaela Pejčochová je kurátorkou čínských sbírek Národní galerie v Praze. Vystudovala sinologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, věnuje se dějinám starého i moderního čínského malířství a čínským teoriím umění.