Osobnost současného prezidenta republiky nejspíš nikoho nenechává klidným. Jedni ho zbožňují, a druzí o tom ještě nevědí. Svými vtipnými, ironizujícími, někdy až ostře sarkastickými bonmoty se dokáže nemilosrdně trefit do kohokoli či čehokoli. O to víc překvapí, jak neuvěřitelně poetickými glosami protkal sérií fotografií kraje, kam jezdí pravidelně již pětadvacet let. „Už nejsem na Vysočině náplava, jsem tu doma,“ vyjádřil, kam dnes patří jeho srdce. Z publikace Vysočina pohledem Miloše Zemana je evidentně zřejmé, že je na pravém místě.
Vysočina stokrát jinak by mohl znít podtitulek série fotografií Bohumila Eichlera a Karla Beneše. Oběma autorům se podařilo v průběhu posledních necelých tří let zachytit drsnou krásu kraje, který patří k tomu nejpůvabnějšímu, co lze v naší vlasti spatřit. Vykreslit objektivem fotoaparátu působivost okamžiku je svým způsobem umění, ale jen málokomu se poštěstí, aby jeho fotografie doplnil svými postřehy prezident republiky. S chutí si je jistě přečtou i ti, kteří mezi jeho fanoušky nepatří.
