Kniha význačného telavivského archeologa Israele Finkelsteina (1949) známého v českém prostředí díky dílům Objevování Bible (2007) a David a Šalomoun (2010) nabízí nový pohled na starověký Izrael, které bylo sousedem známějšího Judského království na jihu existujícího až do pádu Jeruzaléma v roce 586 př. Kr. Izrael je v biblických textech líčen až jako druhý a méně významný a záměrně i 'pozapomenutý' stát. Autor na základě archeologického výzkumu, analýzy materiální kultury a biblických i dalších starověkých textů rekonstruuje dějiny Izraele podle jednotlivých svébytných údobí od pozdní doby bronzové až po pád hlavního města Samaří (1350--720 př. Kr.). Co se před očima čtenáře postupně objevuje, jsou pozdně kenaánský státní útvar Šekem, první izraelský státní celek Gibeón spojovaný s příběhy krále Saula následovaný královstvími Tirsa, Izraelem za vlivné dynastie Omríovců a dále vladaři, z nichž poslední nedokázal čelit vojenské převaze Novoasyrské říše v roce 720, kdy království padlo. Kniha byla oceněna v roce 2014 prestižní Prix Delalande-Guérineau.
