Procházky po Jelení jsou básnickou zpovědí autora. Prolíná se zde několik rovin – vzpomínky na dětství, jež má autor spojené právě se zaniklou obcí v Krušných horách, varování před válkou a jejími následky, a v neposlední řadě hold tajemné krajině sestávající z čvachtajících luk, zpívajících lesů, brusinčí a bublajících potůčků. Balady villonovského střihu se střídají se sonety a svůj oddíl zde naleznou i příznivci volného verše.
