Poetická prvotina básnířky Šárky Hampeisové představuje jeden z nejzajímavějších básnických debutů posledních let. V intenzitě svých veršů si Hampeisová v ničem nezadá se svými zahraničními vzory, jako jsou Marina Cvětajevová a Emily Dickinsonová.
Na ploše několika řádků dokáže přesně a trefně vystihnout podstatu toho, o čem píše. Jako impresionistický malíř k sobě skládá jednotlivé části obrazu, ale přitom nechává své čtenáře, aby do jejích veršů vložili své prožitky a vnímání světa, a vytvořili tak obraz vlastní duše.
Hampeisová dokáže být sžíravě ironická, poetická i nezvykle intimní, dokáže pohladit i vykřičet svůj žal a bolest, a právě v tom je její kniha Básnění výjimečná.
