Monografie přináší srovnání života tajných evangelíků ve východních Čechách a v jihofrancouzské oblastí Horní Languedoc. Navzdory velmi rozdílným životním podmínkám využívaly obě náboženské skupiny v 18. století podobné strategie i ústupky vůči státu a katolické církvi. Hlavní témata publikace se dotýkají socioprofesního složení komunit, forem tajných bohoslužebných shromáždění, úlohy a rozdílné míry potřebnosti kazatelů, role přechodových rituálů, knižní kultury v éře osvícenství či mechanismů distribuce zakázané literatury.
