Sonety školníka mateřské školy jsou o přírodě, ročních obdobích, o světě a o vesmíru, inspirované vzpomínkami na intenzivně prožité události, o lásce a touze, o mládí a také o odchodu z tohoto světa a o tom, že i v mateřské škole se mohou udát i neobyčejné příběhy.
Nejbohatší galerista
(sonet č. 155)
Ještěrka s hlavou čerta šplhá po větvi jabloně,
husa, co dlouhým krkem dělá díru
(zdá se, že přímo do vesmíru),
Kašpárek s rolničkou si sedá na koně.
Obrázky, které není třeba vysvětlovat,
ty obrázky jsou nejryzejší fantazií,
ve školce – co změnila se v galerii.
K těm obrázkům se tak rád chodím schovat.
Na chodbách visí, s barevným, tichým svitem,
podobné dětským snům jen těsně před úsvitem,
kdy ruka mámina dělá tu chvíli jistou.
Tak každé ráno si krásou proplachuji oči,
když stoupám po schodech – jdu kráse po úbočí,
v té chvíli stávám se tím nejbohatším galeristou.
