Syntetická práce předního amerického literárního a kulturního historika židovského původu se zabývá vznikem a transformacemi Ameriky jako kulturního symbolu. Hlavním přínosem je vysvětlení proměny kalvinistického výkladu údělu člověka (predestinace ke spáse nebo k zatracení) v optimistický mileniální mýtus Severní Ameriky jako „zaslíbené země“ pro všechny přistěhovalce a dále transformace tohoto mýtu v politickou a historickou ideologii v době americké a Velké francouzské revoluce, vyúsťující později v přijetí tzv. kontinuální revoluce jako principu americké demokracie (v historiografii George Bancrofta a historii idejí Vernona Parringtona). Bercovitch ukazuje, že toto ideologické vyústění vývoje americké kulturní symboliky mělo značný vliv i na hodnocení americké literatury. Jeho cílem však není pouhá kritika ideologií amerikanismu. Ukazuje, že v americké kultuře existuje mezi uměním a ideologií dialog, který je základem americké kulturní identity.
