Každá ze 45 básní této knížky vyjadřuje úžas. Úžas nad vším, co je. A ještě více nad tím, že to vůbec je.
Tento úžas je sdílen s fyzikem a kosomologem Paulem Daviesem, kterému je knížka věnována. On je jedním z mála vědců, kteří stále nemohou přijmout názor, že všechno – vesmír, život a nakonec i vědomí – vzniklo naprosto náhodně, takže pouze bůh (existuje-li!) ví, jak se to všechno událo.
Ona mnohá Ó se v této knížce pouze diví, protože vysvětlit z toho všeho nelze vůbec nic.
