Publikace předkládá analýzu sociálních reforem, které v České republice probíhaly v letech 2006-2013. Jsou zasazeny do širšího kontextu neoliberální revoluce, jež započala v 80. letech 20. století s cílem transformovat západní sociální systémy v souladu s principem osobní zodpovědnosti. Tyto neoliberalizované systémy jsou založeny na represivních opatřeních, jež mají občany, kteří se ocitli ve složité životní situaci, „motivovat“, „napravit“ a „naučit“ větší zodpovědnosti. Tato opatření, souhrnně označována jako welfare surveillance, však v praxi spíše marginalizují, stigmatizují a v některých případech i symbolicky kriminalizují ty, kdo potřebují sociální pomoc.
