Pojem civilizace dávno není jen odborným termínem. V posledních letech se z něj stal výraz hojně užívaný ve veřejných diskusích zabývajících se střetem civilizací, civilizačními kolapsy atp. Tato kniha se však chce vrátit zpět k jeho kořenům. Obrací se proto k dějinám takzvané civilizační analýzy, v jejichž rámci se zaměřuje na jednu specifickou epizodu: příspěvek českého filosofa Jana Patočky. Právě Patočka totiž navázal na některé klasiky, v čele s Maxem Weberem, a na jejich základě rozvinul vlastní výklad modernity – koncept racionální civilizace. Doposud spíše přehlížený příspěvek však není jen historickou kuriozitou. Patočka totiž v mnohém předznamenal dnes rozvíjený přístup, který v moderním světě nehledá střety či kolapsy, nýbrž se jej snaží uchopit jako novou civilizaci.
