To jsme si před nějakým časem u grilování povídali s kamarády, zasloužilými rodiči, jestli čtou nebo nečtou svým dětem pohádky. Četli, jen bylo zajímavé poslouchat, že někdy ty pohádky nejsou pro ně, myšleno pro dospěláky, tak zajímavé, a že se jim někdy do toho čtení moc nechce. Tak jsem sednul a napsal krátký příběh o malé Anežce, která měla tátu, který miloval vyprávět své copaté holčičce pohádky. A dělal to rád, protože to byly jeho vlastní pohádky. A k jedné přibyla druhá, pak třetí a nakonec jich je pět, inspirované reálnými příběhy jeho malé dcerky. -br- Někdy jsou kratší, někdy delší. Někdy jsou pohádkovější, někdy spíše mystické a mytologické. Svět je bohaté místo, obzvláště pro děti. Užijte si ji a mějte se vesele!-br- H:o)nza Vojtko
