Nejvýznamnější představitel české germanistiky v období před druhou světovou válkou Otokar Fischer (1883-1938) se rovněž podstatně zapsal do dějin literárněvědné bohemistiky a oboru propojujícího zájmy obou filologií, germanobohemistiky, výraznou pozornost věnoval otázkám teatrologickým.-br- Během pětatřicetileté odborné kariéry zveřejnil bezmála tři tisíce příspěvků ve vědeckých publikacích, sbornících, časopisech i v denním tisku, psaných kromě češtiny též v němčině a francouzštině.-br- -br- Pro přítomný výbor jich editor vybral 165 a seřadil je do sedmi oddílů ve dvou svazcích.-br- Sv. 1: 1. Problémové studie soustřeďují obecně koncipované texty o problematice tvorby a jejích nevysvětlitelných či intuitivních momentech, stati o dramatu a dramaturgii, o historii a metodologii literární kritiky, o nových literárněvědných směrech třicátých let 20. století nebo o podstatě literárního překladu-br- 2. Práce bohemistické představují ve třiceti statích českou literaturu od Máchy po Mahena, se zvláštními důrazy na dílo J. Vrchlického, O. Březiny, A. Sovy, O. Theera, F. X. Šaldy a K. Čapka-br- 3. Studie s tematikou českoněmeckou ukazují roli českého živlu v Goethově díle, básníkovu inspiraci pro Čelakovského a Erbena nebo seznamují s předlohami Kollárovy Slávy dcery, s relacemi mezi K. H. Máchou a A. Klarem či F. Hebbelem a českým národem.
