Kniha Vyprávění nočních hubeňourů shrnuje přehledně, ve čtyřech částech, dějiny frenetické literatury od raného novověku po současnost. „Touha po senzacích smyslů, blouznivá imaginace i povrchní fantastika, chuť vyprávět příběhy – to vše spojuje ,lesser writers‘, menší spisovatele, a francouzské malé romantiky frenetické školy,“ píše Linhart úvodem, „Tyto plejády zapadlých hvězd by nebyly úplné, kdybychom nevyjmenovali všechny ty uražené a ponížené, kteří si vědomě i proti své vůli reklamovali místo na literární periferii: ,poetae minores‘ české dekadence […], většinu německo-české literární scény […], osamělé aristokraty a ubohé ,outcasts‘. V první studii projdeme dějinami frenetické literatury od XVII. po XX. století. Ve druhém dílu se čtenář intimněji seznámí s několika fatálními ,lordy horory‘ z Velké Británie, Nové Anglie a kalifornského pobřeží. Třetí díl je pak lexikonem monster a fantastických bytostí. […] Díl čtvrtý je malou antologií anglických překladů povídek několika českému čtenáři málo známých, ba i zcela neznámých autorů.“
