Zuzana Gabrišová vydala v roce 2004 básnickou sbírku O soli (Větrné mlýny). V témže roce začala praktikovat korejský zenový buddhismus a v roce 2006 odjela do Koreje, kde složila mnišské sliby. Po několika letech intenzivního mnišského tréninku se ale opět ozvala potřeba komunikovat prostřednictvím poezie – výsledkem je sbírka Těžko říct. Básně přímočaře směřující k podstatným věcem bytí, zároveň však ukotvené v reálném světě. Drobné, ale palčivé glosy, výzvy, prosby, otázky. S vědomím, že „hranice je křehká věc“ a „o čem se nedá mluvit / dá se psát / někdy ani to ne.“
