Brilantní esejistická novela duchem „mladého rozhněvaného muže“ slovenské literatury. Záměrně píšeme o nezvyklém žánrovém vymezení esejistická novela. Autor zde totiž formuluje své úvahy o Slovensku a Slovácích, ale také slovenských spisovatelích, lépe slovenském spisovatelství, a to velmi kriticky, až kacířsky. Leckterý národně orientovaný slovenský čtenář se při domácím vydání mohl oprávněně cítit pobouřen. Nutno dodat, dobře mu tak. Tomu čtenáři, samozřejmě. Vilikovský cílí do slabých míst slovenské národní a kulturní identity s nesmiřitelnou a neúprosnou přesností válečného snajpra. Jeho úvahy inspirované větou slavného rakouského rouhače a hněvivce Thomase Bernharda prolíná příběh náhodného, krátkého, intenzivního a tragického milostného vzplanutí starého muže a stále ještě mladé ženy, s nádherně vypodobněnou milostnou scénou, jednou z nejsugestivnějších v současné literatuře. Ostatně to Vilikovský uměl vždy, ale uměl s tím i exkluzivně šetřit. Jeho cudnost je právě v tom, jako by zastával názor, že jeden otevřeně vylíčený milostný akt je pro jednu knihu tak akorát.
