Práce se zabývá jedním z nejvýznamnějších prvků finančního uspořádání Spolkové republiky Německo - finančním vyrovnáním. Jeho hlavním úkolem je vyrovnat rozdílné finanční síly jednotlivých spolkových zemí. Finanční vyrovnání se děje především na základě přerozdělení daňových výnosů (z daně z příjmu fyzických a právnických osob a daně z obratu) nejen vertikálně, tedy mezi spolkem a zeměmi, ale především horizontálně, mezi finančně silnými a slabými zeměmi. Vzhledem k tomu, že vyrovnání trvale zatěžuje ekonomiku plátců vyrovnání, vedou se na toto téma vleklé spory. Ty vyvrcholily v roce 1998, kdy tři plátci podali stížnost na protiústavnost systému k Spolkovému ústavnímu soudu. Jeho rozsudek se stal předlohou pro reformu finančního vyrovnání platnou od roku 2005. Tato práce tak má zodpovědět mimo jiné otázku, jaké finanční důsledky měla tato jednání - koho je možné označit za vítěze, a koho za poražené vzhledem ke zvolenému řešení?
