Triptych próz. První vypráví o rytíři z družiny Přemysla Otakara II., druhá je symbolickým svědectvím o obyvatelích odtržených Sudet, třetí barokním příběhem o uneseném děvčeti. Kniha je nadčasovou výpovědí o dobru a zlu v člověku, o marnosti i smyslu života, o síle naděje.