Kolektivní monografie se zabývá problematikou kolektivně vytvářených a sdílených a neformálně šířených prvků expresivní kultury v české společnosti druhé poloviny 20. století a současnosti na příkladu čtyř sociálně a kulturně distinktivních skupin: dětí, vojáků základní služby, trampů a příslušníků hudebních subkultur. Tyto skupiny - ať už je nazýváme subkultury, malé sociální skupiny či folk groups - jsou postupně analyzovány z hlediska jejich historie, folklorního repertoáru a specifických kulturních prvků, kterými se odlišují jak od majoritní společnosti, tak i v širším chronologickém a geografickém kontextu své vlastní kultury.
