Pej Tao (vlastním jménem Čao Čen-kchaj), spoluzakladatel časopisu -Dnešek- (Ťin-tchien), nejvýznamnějšího čínského literárního samizdatu. Patřil k předním autorům -Dneška- a jeho básnické experimenty z přelomu 70. a 80. let zanechaly trvalou stopu v moderní literární čínštině. Pej Taoovo hledání vlastního výrazu je motivováno především touhou osvobodit jazyk sešněrovaný konvencemi politické propagandy. Novela -Vlnobití- dokládá, že autor, ačkoliv je bytostně lyrický básník, podlehl dobovému okouzlení poutavými příběhy naplněnými dobrodružstvím, tajemstvím a milostnými zápletkami. Láska je ústředním tématem novely. Je to pochopitelné nejen proto, že knihu psal mladý autor pro své vrstevníky, volba tématu je také historicky podmíněná. Oficiální propaganda lásku odmítala jako projev -buržoazní ideologie- a mládež byla vychována v pocitu, že intimní vztahy v jakékoliv podobě jsou zločinem proti státu. Láska však nezmizela a mladí lidé, zejména ti, kdo byli vytrženi ze svého prostředí a vysídleni na venkov, prožívali milostná vzplanutí a zklamání bez ohledu na ideologii. Psát o lásce bylo sice zakázané, znamenalo to však psát o opravdovém životě.
