Předkládaná kniha se zaměřuje na výchovu a vzdělávání šlechty z českých zemí v letech 1500-1620. Kromě úvodu a závěru je rozdělena na 7 kapitol. První se zabývá nejranější výchovou dětí v prostředí šlechtického fraucimoru, v jehož péči zůstávali chlapci na rozdíl od dívek většinou jen do věku 7 let. Poté pro ně přicházely v úvahu různé varianty další edukace. Na soukromé vzdělávání, jež zajišťovali hlavně šlechtičtí vychovatelé, se soustředí druhá kapitola. V centru pozornosti té následující jsou pak studia nobility na městských, církevních i jiných partikulárních školách v českých zemích, v Lužicích a ve Slezsku. Další část knihy se věnuje vzdělávání na zahraničních gymnáziích. V různém věku i fázi výchovy a vzdělávání šlechticů se mohlo dostat místa i dvořanské výchově, jíž se zabývá další kapitola. Následně jsou pak analyzovány tzv. kavalírské cesty tvořící poslední fázi edukace urozených. Na specifika výchovy a vzdělávání šlechtických dívek se soustředí poslední kapitola. Závěr práce načrtá některé z jejích základních tezí a možnosti dalšího výzkumu.
