Kniha přináší soubor studií k filosofii J. G. Fichta, prvního z představitelů tzv. německého idealismu. Soustředí se především na ústřední otázku celého Fichtova myšlení, totiž otázku po povaze sebevědomí, subjektivity či Já. Čeští i zahraniční autoři v ní sledují jednotlivé podoby, v nichž Fichte svoji koncepci subjektivity postupně rozvíjel. Ukazují přitom, jakým způsobem se Fichte v této otázce vyrovnává se svými předchůdci (především I. Kantem a K. L. Reinholdem), v čem se stala jeho koncepce rozhodující pro další vývoj novověké filosofie a v čem zůstává aktuální i pro dnešní filosofické myšlení. Konečně vyzdvihují i nedořešené problémy, které v sobě toto pojetí subjektivity skrývá. Kniha volně navazuje na předchozí publikaci Fichtova teorie sebevědomí (Togga, 2008).
