Deníky Josefa Kocourka (1909–1933) z let 1927–1932, z nichž byla dosud veřejnosti představena pouze část ve výboru Extáze (1971), jsou podle znalců Kocourkova díla jedním z vrcholů jeho tvorby. Jak ostatně napsal literární vědec Jiří Skalička: „Extáze (...) otřásla i znalci a ctiteli Kocourkova díla. Autor tu byl odhalen (...) v celé nahotě svého tragického životního, uměleckého i milostného osudu, s otevřeností, jaká nemá v naší literatuře obdoby. Snad jenom Máchovy deníky a listy jsou mu v tomto směru adekvátní.“ Josef Kocourek je, přestože zemřel velmi mladý, výraznou postavou české meziválečné literatury, v mnohém předbíhající svou dobu fascinací erotikou či předjímáním existenciálních tónů v literatuře. Excentrik, v počátcích ovlivněný poetismem i expresionismem, doplňoval své erotické vize motivy zmaru a bezvýchodnosti, později v jeho díle převažovaly náměty sociální a politické. V tomto vydání přinášíme poprvé úplný přetisk všech dochovaných Kocourkových deníků, které jsou uloženy ve Vlastivědném muzeu v Šumperku, bez úprav, doplňků či vynechávek.
