Z neúprosného „bytí k smrti“ vyrostly básně Starých gest. Sbírka se klene od rozbřesku stvoření ke smrti. Na pozadí existenciálního souboje autor zkoumá základní životní situace. Tázání po smyslu básnického vyjádření prosvítá, ač samo neformulováno, všemi oddíly. Mystická vážnost i neuchopitelné, mimovolní nečistoty, na úrovni jazykové i obrazné, tu představují podstatnou básnickou hodnotu. Osobní témata Martina Langera tak v časovém rozmezí devíti let nabývají podobu více než naléhavou.
