„Všechny ženské portréty, o něž se v následujících kapitolkách pokusím, vycházejí ze svědectví a charakteristik biblických. To je spolehlivý základ a podklad našich studií. Nesmíme ovšem opomenout skutečnost, že Bible je kniha historická, nikoli nehistorická šperkovnice idejí. Hebrejská nebo řecká literatura biblických spisů prozrazuje své „dobové pozadí“. Biblické zvěstné náčrty jsou obkrouženy orientální mentalitou, která plyne z toho, že Bible je kniha patriarchální. Bibličtí pisatelé tvořili své ženské portréty v dobách, kdy první místo ve společnosti zaujímal muž. Na to narazíme v každé druhé třetí kapitole naší židovské a křesťanské posvátné knihy. -br--br- Ženských obrysů biblických vyprávění (narace), kázání (predikace) i mudroslovných úvah (meditace) si bibličtí vykladači dlouho (po staletí, ba tisíciletí) nevšímali. Vycházeli, téměř automaticky, z principiální podřazenosti a podřízenosti ženy. To pokládali za danost, za něco, co nelze měnit; vždyť je tato druhořadost ženy zakotvena v samotných Písmech. Ještě silněji vyzníval argument, že sám Bůh je „muž a patriarcha“. -br--br- Pro Milana Balabána je však ženství v Bibli sice jemně, ale zásadně přítomno. Kniha Jímavé portréty biblických žen se snaží jednotlivé ženské postavy Písma, od těch nejznámějších až po bezejmenné služky, otrokyně, či dokonce nevěstky, připomenout, popsat a rozebrat jejich zvěstný význam.
