Třetí letošní číslo Paměti a dějin reflektuje především významná výročí související s -devítkovým- rokem. Václav Veber se v úvodu zabývá příčinami a důsledky 70 let starého paktu o neútočení, který sovětští a nacističtí politici podepsali v srpnu 1939. Stať Ladislava Kudrny popisuje formování československého zahraničního odboje po okupaci a vypuknutí světové války. Čtyřicet let nás dělí od brutálního zásahu Veřejné bezpečnosti a Lidových milicí v Brně, kde místní obyvatelé vyšli v srpnu do ulic, aby si připomněli roční výročí okupace vojsky Varšavského paktu. Výsledkem byli dva mrtví mladí lidé. Pavel Žáček připomíná dvacet let staré události listopadu 1989, kdy stál jako student žurnalistiky u zrodu protestního prohlášení a okupační stávky, která se stala jednou ze součástí procesu listopadových změn. V rozhovoru vzpomíná Stanislav Devátý zejména na konec 80. let, kdy jako mluvčí Charty čelil rostoucímu tlaku StB, a to pomocí hladovek, pasivní rezistence a posléze i odchodu do ilegality v Polsku. Další rozhovor, tentokrát s Dorou Peškovou, která, jak říká podtitul, -přežila Osvětim-, souvisí s výročím přijetí Norimberských zákonů. Ty umožnily rozsáhlou perzekuci židovského obyvatelstva v Německu a posléze i v protektorátu. V rubrice Třetí odboj, jež je věnována protikomunistickým aktivitám, líčí Jaroslav Rokoský v textu Zdeněk Boček a spol. příběh skupiny studentů práv, kteří se snažili předávat americké rozvědce citlivé vojenské informace. A byli za to velice tvrdě potrestáni. To a ještě mnohem víc na vás čeká v novém čísle Paměti a dějin.
