Autor Bedřich Blasko vypráví příběhy jako sám život. Komplikované, jednoduché, plné zvratů i poklidné. Straní se patosu i zbytečného emočního hnutí, které by mohlo příběh srazit do hlubin melodramatičnosti. Nevyhýbá se ovšem lidství jako takovému. Dokáže příběh podat s humorem a nadhledem. Bezpečně najde místa, kde je možné použít odlehčení a kde je lépe naopak udržet tvář vážnou. Je příjemné setkat se i s odleskem archaičnosti, kterou autor do povídek vloží pomocí použitého slovosledu nebo třeba používáním přechodníků. Velkým kladem je umírněnost, v povídkách není nic přehrávaného.-br- Autor neodbíhá od tématu. Pevně se drží dějové linie, kterou si vytyčil. Ví, co nám chce říct, a to nám taky řekne, srozumitelně, jasně a otevřeně. Jednoduchými větami dokáže zachytit složitost světa, života.
