Roku 1875 zeptal se anonymní recenzent: „Kdo ví, kdo je tím přenešťastným pitomou, popleteným světa tvorem, jenž bez nejmenší hodnoty vnitřní poučuje zde veškeré člověčenstvo?“ Redaktor Vilímkova nakladatelství Jaroslav Janeček se ještě v roce 1937 domníval, že tím žalostným pěvcem je nejspíše administrační úředník Vilímkovy firmy František Andrlík, „postava opravdu tesklivě samotářská a groteskními, jmenovitě milostnými osudy zkrušená“. -br-Je jisté, že za nešťastného světa tvora se vydávalo více autorů, neboť takto podepsány vycházely kramářské tisky, říkali si tak příležitostní deklamátoři, vystupovali pod tím jménem někteří kupletisté, pyšišvorovsky se vtipkovalo v uměleckých kavárnách a ve stolních společnostech. Je v tom všem hodně nejistoty, ale ať už byl počet těch přenešťastných a ženiálních světatvorů jakýkoliv, hlavním Pyšišvorem, pyšišvorem ze všech pyšišvorů nejpyšišvorovatějším nad veškerou pochybnost zůstává Josef Hubáček. -br-Jeho dílo znovuobjevil editor knihy Ivan Wernisch.
