Za dvojromán Melancholia I, II (Melancholie I., II.) byl Jon Fosse v roce 2001 nominován na prestižní Cenu Severské rady za literaturu. Český čtenář dostává do rukou první část románu, jehož hlavní postavou je norský malíř Lars Hertervig (1830–1902). Během pobytu na akademii umění v Düsseldorfu, kde studoval u slavného norského malíře Hanse Gudeho, talentovaný krajinář Hertervig onemocní. Je na rok hospitalizován v psychiatrické léčebně v Gaustadu, patrně šlo o schizofrenii. Zbytek života tráví v ústraní, zcela bez prostředků. Okolí rodného Stavangeru určuje ráz jeho snových krajin a do mystických maleb se promítá prostředí protestantského hnutí kvakerů, kteří věřili, že každý člověk je veden vnitřním světlem Božího hlasu. Melancholie není malířovou biografií, ale monologem osamělého člověka o hledání smyslu života, lásky a Boha. Tento monolog vede vypravěče i čtenáře od prvotního rozčilení k melancholii, jež takové hledání provází. Fosseho román je jako malířské plátno – věty jako opakované tahy štětcem postupně v nepatrných variacích skládají celý obraz, celkovou náladu. Tíhu posedlosti a smutek z netečného světa.
