Autor zkoumá proměny, jakými prošlo myšlení o literatuře - v rámci estetiky, literární teorie a kritické praxe - a v neposlední řadě, jak se tato změna odráží v beletrii samé, v Anglii první poloviny 19. století. V tomto období byly podle M.H.Abramse v mnoha ohledech položeny základy nejen moderní literární vědy, včetně třeba sémiotiky, ale lze v něm nalézt například také předzvěst teorií S. Freuda.