Publikace se věnuje duchovnímu rozměru nesmírně rozsáhlé fundační politiky jmenovaného vladaře, jeho stavebnímu dílu a reprezentaci, s akcentem na hlavní město českého království. Na příkladu řady patrocinií — především novoměstských kostelů, translacích relikvií a ostatků svatých do Prahy a Čech, stejně jako na systematickém budování kultu domácích zemských patronů, tak lze nanejvýš výmluvně demonstrovat duchovní rozměr Karlova životního díla. Akcent je kladen na říšská patrocinia v Praze, v jejichž čele stála úcta k panovníkovu osobnímu patronovi sv. Karlovi Velikému. Pozornost je věnována také sv. Vítovi, sv. Jindřichovi a sv. Kunhutě, sv. Palmaciovi, Pašiovým relikviím a jejich uctívání v lucemburské Praze. Době vlády Karla IV. předchází rozsáhlý úvod do problematiky duchovní politiky vladařů z rodu Přemyslovců a budování posvátného okrsku v areálu Pražského Hradu, v kontextu christianizace Čech a střední Evropy.
