Vyprávění chlapce Matěje je vzpomínkou na jeho dvě babičky, z nichž jedna, dáma z lepší společnosti, nenávidí režim, druhá, přesvědčená komunistka, věří masivně propagované ideologii. Chlapec obě babičky miluje a učí se rozumět oběma a proplouvat komunistickou školní výchovou. Přichází rok 1968 a opět rozdílný pohled obou babiček na dramatické události. Přes své antagonistické názory se mají obě babičky navzájem rády a jsou závislé na vzájemném přátelství. Přežívají i dobu normalizace, paradoxně se roku 1989 dožívá v pokročilém věku jen babička komunistická, aniž chápe jeho dosah.
