Dílo francouzského sociologa a antropologa navazuje na díla J.Huizingy (Homo ludens) a E.Finka (Oáza štěstí). Podává základní definici pojmu -hra- a snaží se vysvětlit fenomén hry v jeho sémantické, sociální i antropologické rovině. Ukazuje vliv a význam hry v jednotlivých kulturách - starověkých, východních, v kulturách přírodních národů apod. Podle toho, zda ve hře převažuje princip soutěže, náhody, chování -jako by- nebo závrati, klasifikuje čtyři základní skupiny her. Na rozdíl od předchozích dvou autorů píšících o teorii her, Caillois rozebírá ve svém díle navíc také aktuální problematiku hazardních her.
